Rozhovor s Petrem Sýkorou o všem, co vás zajímá

Rozhovor 
s Petrem Sýkorou,

předsedou politického uskupení Jižní Město – Náš Domov a zakladatelem „Iniciativy za dostavbu pražského okruhu STOP KAMIONŮM“

Víš, že jméno Petr pochází z řečtiny a znamená „tvrdý jako skála“? Patří to k tobě̌?

Jak kdy. Doma na své děti, ani na ty, které se snažím přivést ke sportování, určitě nejsem. Tam se snažím jen ukázat, kudy vede správná cesta. Když jsem sám hrával fotbal, tam jsem se nebál dostát svému jménu.

Fotbalu se věnuji celý život, ať už jako hráč, nebo trenér. Začal jsem v NHKG Karviná a postupně hrál za RH Žižkov, Slavoj Praha 7, FC Háje JM, ČAFC Praha, Izros Libeň, Louňovice a čtyři sezony také v Německém SVS Steinheim. Fotbal mi dal opravdu mnoho. Naučil jsem se prosazovat v kolektivu a přišel jsem velmi brzy na to, že pokud chci vyhrávat, musím trénovat a dřít více než ostatní. Nejlepší příprava pro život.

Znamená to, že v Praze jsi se nenarodil. Nelituješ svého přesídlení do hlavního města?

Naprosto ne. Na Jižním Městě žiju už 30 let. Stejně dlouhou dobu jsem ženatý. Se svou ženou Radkou máme 4 úžasné děti, 3 holky Kateřinu, Petru a Natálku a syna Petra. Už jsme se dočkali prvního vnoučka Vojtíška, kterému je 6 let a hraje fotbal za Duklu JM.

Hrál jsi fotbal profesionálně? Nebo jak se tehdy říkalo – pouze amatérsky?

Když jsem hrál za Rudou hvězdu, pracoval jsem u vnitra (kdo hrál za Duklu, byl zase voják). Takže těžko odlišit. Vše, co jsem se ve fotbale a sportu vůbec naučil, jsem se brzy snažil předávat jako trenér malým dětem. Začal jsem jako trenér šestiletých dětí na Hájích a postupně̌ vedl všechny kategorie až do dospělých. Byla to opravdová škola. Klub dospělých FC Háje jsem jako trenér poprvé v historii přivedl do pražského přeboru. Byla to tehdy obrovská sláva. Na Hájích jsem si vybudoval poctivou prací opravdu slušnou pověst.

Sýkora – příjmení náležející člověku pohyblivému a hbitému, jak by řekla teta Kateřina. Co tě, proboha, vedlo k tomu, že jsi vstoupil do politiky?

V roce 2013 jsem se rozhodl, že vstoupím do komunální politiky. Založil jsem politickou stranu Jižní Město – náš domov a začali jsme se připravovat na komunální volby 2014. Brzy jsem prozřel a přišel na to, že politika dokáže být opravdu špinavá. Nedokázal jsem např. pochopit, že volby může vyhrát strana, která celou svou kampaň̌ založí na naprosté negaci úplně všeho. To byl jediný cíl HPP 11. Vrcholem porušení morálního, etického kodexu bylo, když se pár dní před komunálními volbami na webu sportovního klubu FC Háje Jižní Město objevila kompletní kandidátní listina HPP 11 s návodem koho a jak zakřížkovat. Opravdu ubohé.

V současné době jsi správcem sportovního areálu. Pět dnů v týdnu se staráš o pohybové aktivity dětí v mateřských školách. Máš velkou rodinu. To se ti chce ještě se handrkovat s regionálními politiky?

Je mi 51 let, z některých praktik našich politických oponentů je mi opravdu zle, ale fotbal mě naučil, že musím dřít více než ostatní, být pozitivní a s podporou mé rodiny a mých přátel se výsledky dříve či později určitě dostaví.

Po vítězných komunálních volbách se HPP 11 začala chovat jako neřízená střela. Ti, kteří před volbami napadali bývalé vedení MČ z klientelismu, začali rozdávat křesla podle politických zásluh – viděno jejich očima. Jak jinak můžeme nazvat fakt, že v devítičlenné sportovní komisi, která navrhuje granty, se sejdou tři členové FC Háje. Je náhodou, že si FC Háje navrhly nejvíce peněz na Jižním Městě̌ ze všech klubů? Je náhoda, že jim je HPP 11 opravdu dalo? Je náhoda, že HPP 11 nechala Hájům dále v pronájmu, navzdory rozhodnutí soudu, parkoviště Gregorova, čímž se dopustila protiprávního jednání? Na toto upozornila i TV NOVA a kauzu vyšetřuje Policie ČR.

Teta Kateřina v Saturninovi říká: „Vzduch – boží duch!“ Jak se ti na Jižním Městě̌ dýchá?

Obyvatelé Jižního Města se stali rukojmím v rukou kohosi. Nebo obětí blbosti politiků či investorů nebo, nebo, nebo – ale já jsem šel do politiky třeba i právě̌ proto, abychom na Jižním Městě̌ nemuseli polykat prach zvířený kamiony.

Abychom se nebáli pustit děti do školy, když musejí přejít silnici. Prostě, aby se konečně dostavěl Pražský okruh a náklaďáky se nemusely proplétat uličkami našeho města. Tady svému jménu PETR – tvrdý jako skála – dostojím celou svou vehemencí. A začínám právě teď!

Co znamená – právě teď?

O potřebě vybudovat silniční prstenec kolem Prahy se začalo mluvit už před padesáti léty. Jistě se mnou budeš souhlasit, že tenkrát se hustota provozu ani trošičku neblížila té dnešní. Už před padesáti lety chtěli lidé chránit město a svoje zdraví. Dnes Prahou poskakuje desetinásobek osobních aut a hrnou se do ní kamiony z celé Evropy. Jen proto, že chybí nějakých 12 kilometrů Pražské- ho okruhu?

Opravdu by dvanáct kilometrů silnice tolik pomohlo?

Zeptej se obyvatel Uhříněvsi, Jižního Města, Spořilova, Štěrbohol. Ale konec konců i dopravců. Jejich kamiony jezdí trasou přes Prahu, která je o dalších 12 – 13 kilometrů delší. Navíc na to potřebují o hodně víc času. Evropa se sjela do Prahy. Bohužel zde práší, smrdí, hlučí.

Proč̌, podle tvého názoru, se s tím nic nedělá?

Od doby samostatné České republiky jsme měli třináct vlád. Měli jsme sedmnáct ministrů dopravy, kteří to, jak říkali, chtěli řešit. Ale vždy se našli „dobráci“, kterým se zrovna tato, nebo jiná, trasa nehodila. Odvolání je mocný nástroj restrikce. Od poloviny 80-tých let se hovoří o tom, zda Pražský okruh z Modletic bude veden JVD (jihovýchodní dlouhou) nebo JVK (jihovýchodní krátkou) trasou. Tak se pro jistotu neudělala žádná a lidé se dusí.

Občanům v Běchovicích se zase nelíbí, že by jim Pražský okruh přivedl auta blízko obce. Přece i tady je problém technicky řešitelný. Odvést dopravu pod povrch. Jako třeba ve Vídni, Řezně, Štrasburku.

Není to také problém peněz?

Když se našly desítky milionů na budování podchodů pro medvědy (a těch ve volné přírodě, tuším, je v Česku podstatně méně než lidí), proč by se nenašly prostředky i na řešení prospěšné pro člověka. Navíc by měla více než mocně pomoci Evropská unie, která nahnala kamiony ku Praze. A kdyby se vybudovaly tunely bez „tunelování“, možná by to ani nebylo o moc dražší než o oněch předpokládaných 15 miliard korun. Věř, že udělám všechno pro to, aby půl století stará myšlenka se konečně dočkala realizace. Jako že se Petr jmenuju. Iniciativa STOP KAMIONŮM! své příznivce nacházela, nachází a nacházet bude.

Zaznamenala slečna Barbora (Terebová)